Definovat přesně, co si pod tímhle slovem představit není vůbec jednoduché. Jedná se o něco, co má svůj původ v přírodě a její filosofii odpovídá. Rozvinula se v praktiky domorodých kmenů, kteří s její pomocí odháněli zlé duchy či léčili. Dnes už slouží především pro zábavné triky, kdy kouzelníci pomocí různých triků baví na pódiu své publikum. Stále ale ještě existuje odnož původní magie, která neslouží pro zábavu, ale pro poznání vlastního osudu, jeho změně v případě, že je nepříznivý atd.
Obor zábavné magie nese označení mikromagie. Jedná se o nejrozšířenější formu, kdy kouzelník kouzlí v blízkosti diváků a u toho dodržuje důležité pravidlo – ruka musí být rychlejší než oko. Ve skutečnosti totiž nejde o žádná kouzla, ale šikovné triky, k nimž nejčastěji používá karty či mince.
Ale zpět k magii jako takové. Pokud bychom si ji chtěli rozřadit na jednotlivé části, mohli bychom to udělat z mnoha hledisek. Tak hurá do toho!
Hledisko předmětu nám ji rozdělí do tří skupin:
- Přírodní (přirozená) – zahrnuje různé úkony, použití bylin a dalšího k tomu, aby působila na objekt;
- nebeská (nadpřirozená) – zahrnuje práci v astrálu, tedy jakýmsi prostorem, který je pevně spjatý s naším světem, avšak se do něj jen tak někdo nedostane, zapotřebí jsou brány, portály a jiné průchody;
- zvědná – jejím cílem je poznáním přírodních zákonů.
Nejznámější rozdělení ji pak dělí z hlediska účelu do dvou skupin. Je však dobré vědět, že magie jako taková není dobrá nebo špatná, nýbrž závisí na úmyslu, s jakým ji mág používá:
- černá neboli ta špatná, která má uškodit;
- bílá neboli ta dobrá, která má naopak pomoci.
Hledisko úrovně ji pak dělí na:
- mikrokosmickou (psychurgie) – mág pracuje s vyššími bytostmi (často božskými), označujeme ji jako vysoká magie;
- makrokosmickou (teurgie) – mág pracuje s astrálem, bývá označována jako nižší.
Z hlediska kulturních antropologů a etnografů pak rozlišujeme tyto druhy:
- náboženská – magie je sama o sobě náboženstvím nebo jí je náboženství přizpůsobeno, patří sem okultisté;
- progresivní – je filosofií a jakýmsi rituálem.
Z hlediska užité magické techniky ji pak dělíme takto:
- mentální (individuální) – prováděná jedincem
- rituální (ceremoniální) – prováděná skupinou, dále se dělí na invokativní (vzívání) a evokativní (vyvolání).
Další dělení již jsou pouze okrajová a ne tolik rozšířená. Patří sem hledisko původu (lidová, egyptská, babylonská, keltská, …) nebo třeba historie (starověká, středověká, renesanční, …).