Framagro

Základním pravidlem silniÄního provozu, které vÄ›tÅ¡inou znají již malé dÄ›ti, je to, že za volant nesmíme usednout po vypití alkoholu. Pokud policie pÅ™i dechové Äi krevní zkouÅ¡ce pÅ™ijde byÅ¥ jen na jeho stopy, máme zadÄ›láno na pořádný problém.

 

Zajímavé vÅ¡ak je, že v tomto jsme mezi zemÄ›mi, a to i v Evropské unii, výjimka. Mnohé státy totiž malé množství, obvykle do 0,3 Äi 0,4 promile, tolerují. Pouze pokud vám naměří více, jedná se o poruÅ¡ení zákona. Je tedy na místÄ› se zajímat o to, který přístup je vlastnÄ› lepší.

 

 

Ten tolerantnÄ›jší vychází z toho, že malé množství alkoholu v krvi naÅ¡e soustÅ™edÄ›ní ani reflexy prakticky neovlivní. Na řízení tedy nemá vliv, a bylo by tedy zbyteÄné za nÄ› Å™idiÄe trestat. A zdálo by se, že tomu tak skuteÄnÄ› je. Nové výzkumy vÅ¡ak ukazují, že to tak jednoduché není.

 

V první Å™adÄ› je potÅ™eba si uvÄ›domit, že každý ÄlovÄ›k má jinou toleranci k alkoholu. To, co jeden ani nepocítí, druhého může prakticky položit. Nelze tedy moc dobÅ™e stanovit „bezpeÄnou hladinu“, neboÅ¥ ta se u každého nachází nÄ›kde jinde.

 

 

Také je tu fakt, že i když v daném okamžiku naměří hodnotu, která se do onoho omezení vejde, policisté nemohou vědět, jak dlouho již řídí. Je totiž celkem dobře možné, že když vyjížděl, měl hodnoty podstatně vyšší.

 

Navíc se ukazuje, že již minimální množství alkoholu má na lidský mozek vliv, pÅ™edevším pak zpomaluje pÅ™edávání elektrických impulsů mezi neurony. To vede ke zpomalení reakcí, což může být na silnici velmi nebezpeÄné.

 

Ukazuje se tedy, že naÅ¡e cesta, kdy nesmíme mít v krvi ani stopu po alkoholu, je v tomto případÄ› lepší. Bohužel, jak ukazují pravidelné kontroly, není toto opatÅ™ení mnohdy dodržováno. To pak pÅ™ispívá ke stále vÄ›tšímu poÄtu dopravních nehod, aÄkoliv roli hrají samozÅ™ejmÄ› i jiné faktory. JistÄ› vÅ¡ak není potÅ™eba pÅ™idávat další a riziko jeÅ¡tÄ› zvyÅ¡ovat, zvláštÄ› když nejedeme sami.

Pages: