Sladkosti versus ovoce a zelenina – mnoho desítek let se na veřejnosti propaguje přínos čerstvého ovoce a zeleniny a (nejen) zubaři v Mělníku varují před konzumací sladkostí. Bílý rafinovaný cukr je pro organismus tzv. bílým jedem, neobsahuje takřka žádné živiny, jsou to jen prázdné kalorie a navíc velmi přispívá k rozmnožování bakterií v ústní dutině a tvorbě plaku. Čím více plaku, tím větší pravděpodobnost vzniku zubního kamene a následného zánětu dásní a paradontózy. Až půjdete na nákup potravin, zamyslete se více do hloubky a do košíku pokládejte jablka, hrušky, meruňky, červenou řepu, bílé zelí, cibuli, kapustu, pórek atd. Chuť na sladké zažeňte raději ořechy a sušenými švestkami nebo rozinkami, nežli oplatkami a sušenkami.
Zuby a dásně potřebují vyživit – Kvalita potravin se pozná podle množství živin a ne podle chuti na jazyku. Mnoho výrobků potravinářského průmyslu nás může klamat, a pokud vám jde o vaše zdraví, včetně zdravého chrupu, sázejte raději na celozrnné obiloviny, namísto bílého pečiva, zařaďte více luštěnin a zdravých rostlinných tuků, lisovaných za studena.
Nejen vápník, ale i hořčík – vápníku dodáváme ve stravě relativně dost, např. jej obsahují mléčné výrobky a listová zelenina, ale také ořechy a třeba podceňovaný mák, v němž je vápníku mnohem více, než v mléce. Horší to však bývá s hořčíkem, někteří lékaři tvrdí, že jej potraviny obsahují mnohem méně, než v době před třiceti lety. Je to údajně způsobeno nevhodnými agrotechnickými postupy a umělými hnojivy. Hořčík neboli magnézium potřebuje naše tělo pro více, než tři sta biochemických procesů, a mezi nimi i pro správné ukládání vápníku, mimo jiné i v zubovině. Hořčík a vápník jsou základní stavební kameny v lidském těle, musí být ve vyváženém poměru dva díly vápníku na jeden díl magnézia a tyto dva kovové prvky lze přirovnat ke stavbě domu z cihel – vápník jsou cihly a hořčík je malta. Bez malty by se dům zřítil při sebemenším větrném poryvu.