Vždycky jsem toužila po tom, že budu na právnické fakultě. O tomhle jsem snila už jako asi desetiletá holčička. Protože sousedka byla právnička a já jsem si všimla, jak se má, kolik má peněz. Od té chvíle jsem si říkala, že právničky asi mají hodně peněz, protože by si jinak nemohli dovolit tak velký dům, a tak velkou krásnou zahradu. Navíc s velkým bazénem! Takže jsem si řekla, že vzdělání je asi velmi důležité. Myslela jsem si, že když má člověk skvělé vzdělání, tak automaticky dostane dobrou práci. Nevím jak vy, ale tohle jsem si stále myslela. Protože tohle jsem viděla u své sousedky. Potom, když jsem dodělala základní školu, tak jsem šla na gymnázium. A musím říct, že tam už to bylo učení opravdu moc složité.
Vůbec jsem to nestíhala a někdy jsem některým předmětům vůbec nerozuměla. Ale abych se taky pochválila, tak opravdu mi šly jazyky. Studovala jsem angličtinu a italštinu, a ještě jsem chodila na kurz němčiny. Opravdu mě to bavilo a byla jsem v tom premiantka, postupem času jsem si řekla, že vlastně ani nemusím jít na právnickou fakultu.
Řekla jsem si, že budu své vzdělání v jazycích rozvíjet a půjdu na jazykovou školu. A jak jsem řekla, taky jsem tak udělala. Nyní mám dvě jazykové školy a pracuji jako překladatelka textů a knih. Občas taky překládám cizincům. A musím říct, že to je opravdu skvělá práce. Pracuji stále s lidmi a jsem mezi lidmi, takže se vůbec nenudím a nikdy nejsem sama. Myslím si, že překladatelství je velmi zajímavá práce, kde zažíváte stále něco nového. Nicméně ale tady se také potvrdilo, že vzdělání je opravdu velmi důležité. Nebo pro vás není vzdělání důležité? Je totiž mnoho lidí, kteří netouží po žádné kariéře, ale chtějí se naučit jen nějaké zlaté řemeslo a jít ihned pracovat. Třeba můj otec je pekař. On chtěl být pekařem stále, takže pro něj byl učební obor jasná volba.